NOVINKY 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 |
Od druhé poloviny poloviny roku se toho u nás hodně změnilo. A z tohoto důvodu nebyl čas na pravidelnou aktualizaci. Doufám, že přes zimu to všechno dohoním. Zatím jsem doplnila dvě události z listopadu.
Stejně jako každý rok je oslava narozenin Belinky vystřídána připomenutím odchodu mého prvního psa Coreyho. Více si o něm můžete přečíst v odkazu "o nás".
Zároveň je tato vzpomínka každoročně doplněna výrobou adventního věnce, který nezapaluji v neděli, ale až v pondělí. Letos jsem měla k výrobě trochu polní podmínky, takže věnec je trochu střízlivější a skromnější než v ostatních letech:) Snad se i přes to povedl.
Belinka dnes oslavila své 6. narozeniny. Letos jí bohužel s dortem Nelinka nepomohla, ta si totiž válela šunky ve Slovinsku. Nicméně jsem si na dortu dala tradičně záležet a musím se pochválit, kupodivu se mi letos i povedl.
Zde je recept: uvařila jsem kuřecí prsa, z vývaru jsem dle receptu u želatiny na vaječnou tlačenku vytvořila tekutinu, do které jsem přidala tvaroh, nakrájená prsa, na kostičky nakrájený měkký salám, podušenou nakostičkovanou mrkev a hrášek, víceméně kvůli barvě. I když teda Belinka se zrovna po mrkvi může utlouct:)
Směs v dortové formě jsem dala ztuhnout do ledničky do druhého dne. Dort jsem ozdobila piškoty ve tvaru 6 a zapíchala tam prskavkové svíčky, kterých se Belinka evidentě nebála, jak vidíte na fotce. Touha po jídle byla silnější:)Dopsány další proběhlé akce:)
Jestli máte chuť se od srdce zasmát, zakupte si červnové číslo časopisu Pes přítel člověka. Je v něm uveřejněna mou vlastní rukou psaná reportáž, jak jsme s Nelinkou dobyly Crufta.
Je to poprvé, co mi někde něco vyšlo. Jsem na to pyšná a doufám, že se u reportáže budete bavit lépe, než jsem se já bavila při přípravě té naší slavné výpravy do Anglie:)
Nelinka se opět vyznamenala a obdržela nulové hodnocení u 5 cviků. To je skutečně mimořádně hezký výkon:) Celkově jsme tedy nasbíraly 118 bodů a vyfásly jsme k tomu žlutou kartu za neochotu psa spolupracovat s psovodem. Super, sbírka se nám hezky rozrůstá. Už máme s Belinkou jednu červenou kartu a blondýna má zatím tuhle žlutou.
Čímpak mě děvčata překvapí příště?
Hádejte, co jsem naplánovala Belince? Obranářský víkend s úžasným a šikovným figurantem Ondrou Lodinským na cvičáku v České Lípě, heč! Vyrazila jsem v pátek dřív z práce, abych stihla ještě páteční odpolední kousání. Jirka mě odvezl na vlak do Boleslavi a v Lípě si mě a Belinku vyzvedla kámoška Hanka Böhme. Stihly jsme tedy s Belinku dvě kousací kola. Belinka se snažila seč jí síly stačily. A panem figurantem byla dokonce pochválena.
Večer jsem si místo spaní ve spacáku na zemi v klubovně ukecala starý vagon - spaní na palandě s proleženou matrací, ale za to s čistě povlečenou dekou. K ránu nám byla s Belinkou trochu zima, ale za tu srandu to stálo.
Ráno jsem bohužel musela brzo vstávat, Hanka si na nás vymyslela pachový koláč a nějakej trojúhelník. A protože je Belinka hodně žravá, vyčuchání těch rozšlapanejch buřtů jí nedělalo žádné potíže. Dopoledne následovalo další kousací kolo, pak byla pauza a odpoledne se zase kousalo.
Bohužel jsem musela odjet už v sobotu večer, Jirka měl na ráno naplánovaný prvomájový průvod s letadýlkem.
Děkuji všem za super atmosféru, za zajištění jídla, za dobré pití a za to, že mi s váma bylo dobře a byli jste na mě hodní, když jsem tam zůstala sama samotinká bez kámošek. Velký dík patří hlavně Ondrovi, který Belinku zasvětil do tajů sportovní "kousací" kynologie:)
Dopsány novinky z OB závodů a nějaké nové plánované akce.
Tak jsme s Nelinkou slavné. Máme fotku v květnovém čísle časopisu Pes přítel člověk. No, Neldovi tam bohužel trochu zkomolili jméno, ale jinak nám to tam spolu moc sluší:)
Naše letošní OB závody ve Dvoře Královém. Měla jsem trochu problémy se sehnáním odvozu, ale nakonec jsem měla kliku. V sobotu jsem vstávala v pět hodin a v neděli až v půl šestý. Zlatá výstava:)
Nelice se zřejmě blížilo hárání, protože byla totál mimo. Na place nevnímala, mezi cvikama furt čuchala. Vyfásly jsme 3 nuly, takže nic.
A na neděli jsme byly s Belinkou přihlášeny do závodu družstev. Naše družstvo se jmenovalo Lady a trampotové a trampotové byli: maliňák Dargo Novterpod Vilmy Kracíkové a beardeťák Jack (All My Life Kiaora) Marka Pavlů. Cviky jsem si rozdělili následovně: Dargo - vysílání do boxu OB-1, polohy OB-3 a přivolání OB-1. Jack - chůze u nohy OB-Z, aport OB-2, aport přes překážku OB-2. Belinka: pozice před psovodem OB-1 a rozlišování dřívek OB-3. S Belinkou jsem to pilně trénovala, protože v OB-3 jsou ostatní dřívka pokládána rukou stewarda a dřívko je psovodem napachováno těsně před cvikem. A Belinka zatím závodí v OB-1:) Doma jsem otravovala všechny možné návštěvy, aby nám pokládaly dřívka.
Takže na řadu jsem šli hned jako první družstvo. Pojali jsme to sportovně a nechali si udělat krásná družstevní památeční trička. Sice jsem v triku velikosti L vypadala jako v noční košili, ale snad se to trochu srazí:) Belinka šla na řadu až po Jackovi a Dargovi. Pozice byly super. Všechno udělala na první povel, takže bodová ztráta byla jenom za její tradiční pomalost a za nerovnání nohou do kolmé pozice k zemi v sedu. U dřívek jsem netušila, kam se pokládá napachované dřívko, když jsme šly s Belinkou na řadu jako první. Steward totiž musí pokládat všem závodníkům dřívko na stejné místo. Takže pokud máte čas sledovat závodníky před vámi, už víte, že vaše dřívko bude na zemi třeba druhé zleva. Takže já jsem mohla zjistit, zda přinesla správné dřívko, až po jeho následném podrobném prozkoumání.
Poslala jsem tedy Belinku pro dřívko, nějaké přinesla, předsedla, dřívko jsem odebrala, přiřazení k noze a pak jsem se mrkla, jestli je na dřívku můj křížek nebo ne. A co byste řekli? Měl ho tam!!!:)
Jako družstvo jsme stáli na bedně vítězů a umístili se na krásném třetím místě z celkového počtu 9 družstev. Ceny byly skvělé, konečně něco praktického hlavně pro psí závodníky. Vyhráli mimojiné věnec buřtů:)
Byl to super víkend s nádherným počasím, pofukujícím větrem a připálenými nosy. Děkuji tímto Vilmě a Markovi za výbornou spolupráci:) A Kateřině Škrdové za natočení našeho družstevního videa. Bohužel se kameramanka trochu zapomněla a nepodařilo se zaznamenat celý Belinčin výkon:)
A na stránkách youtube naleznete výše zmiňované video. Bohužel se mi nedaří získat link na přímé vložení.
Dopsány novinky z naší slavné výpravy na největší světovou výstavů psů Crufts plus další proběhlé události:)
Tak sláva. Konečně se nám podařilo najít volný termín, který by vyhovoval manželům Drdovým, nám, psům a ještě bylo hezky. Takže došlo
na tu slibovanou dodatečnou oslavu vánoc a lednových narozenin našich dítek Nelinky a Arnolda:)
Arnoldovci dorazili v pro mě vražednou devátou hodinu ranní. Chlapi vyrazili na střelnici, my jsme si Markétou daly snídani, ukázala jsem jí krámy, co jsem si koupila na Cruftovi a pak jsme vyrazily na procházku. Nějak jsme se zdržely kecáním a focením a slíbily jsme chlapům udělat oběd.
Tak honem zpátky k nám, prdnout vepřovou plec do pytlíku a do trouby. Připravit zeleninovej salát a čekat, než se to za hodinu
upeče. Bohužel chlapi dorazili nějak nečekaně brzo a byli hladoví. Bohužel zbytečně, museli počkat. Maso se nám povedlo, heč. Pak bylo
kafíčko a tiramisu (moje vlastnoruční výroba) a pak zdobení vánočního stromku, společné focení a rozbalování dárků a jejich vzájemné kradení.
Bylo to super odpoledne a snad si ho Market brzo zopáknem, když už budeme mít s Nelinkou výstavní volno, viď?:)
Využila jsem velmi výhodné akce slovenské laboratoře Slovgen a nechala jsem holkám konečně udělat testy na MDR1 defekt.
Obě blondýny jsou +/-, tudíž pouze nosičky. Zase jedna dobrá zpráva.
Na členské schůzi Klubu collií a sheltií Praha dostala Nelinka ohromný pohár za titul Klubový šampion. Bohužel jsem ho nemohla poměřit s BOBovým pohárem z klubovky v Nitře, ale jsem zvědavá, kdo z koho:) Pohár totiž musel zůstat u Vilmy, protože jsem ze schůze hned odjížděla na mezinárodní výstavu do Lucemburska a nemohla jsem riskovat, že mi tu nádheru někdo ukradne:)
Přespali jsme v penzionu v Německu a ráno vyrazily na výstavu. Mise byla úspěšná, Nelinka získala ve třídě šampionů titul CAC a tímto splnila podmínky pro udělení titul Šampion Lucemburska. Rozhodčí: Lidija OKLESCEN (Slovinsko).
Jo a pro pobavení jedna vtipná kulturní vložka. Jdu se převléknout na toaletu do výstavního oblečení před začátkem posuzování. Oblékám se, studuji svou novou šampaň podprdu za 650 Kč a říkám si: kašlu na ní, nebudu se v tom škrtit, budu hned odposuzovaná, nechám si tu cestovní. Doobléknu se, odcházím z toalety a uklízečky už mezitím vehementně zametají, vytírají a vynášejí koše na toaletách. Jdu ke kruhu. Mám takový zvláštní pocit. Lezu do igelitky, prohrabávám věci, podprda nikde. Utíkám na záchod, fronta jak kráva. Jdu tam, že vlezu na můj záchod. Bere mě uklízečka za paži. Hurá, má mojí podprdu! Odvádí mě stranou a ukazuje mi a vysvětluje, kam mám jít. No jo, jenže ona mi ukazuje, kde jsou další záchody. Asi si myslela, že potřebuji akutně na záchod a proto předbíhám. Poodhrnuji nenápadně košili a ukazuji jí ramínko a vysvětluji, že jsem nechala v kabince podprsenku. Moc mi nerozumí. Jdeme ke druhé uklízečce, ta naštěstí rozumí. Vezme ten jejich uklízecí vozejk, otvírá víko u popelnice s odpadkama a ukazuje dovnitř. Fakt skvělý. To jako po mě chce, abych se v tom bordelu hrabala? Je hodná, smilovala se nade mnou a začne se v koši prohrabovat místo mě. Za chvíli se dohrabala na mojí šampaň podprdu a já se propadám hanbou do země.
Příště už nikam nejedu. To nedopadne dobře:)
Podařilo se vše zařídit, vyřídit, stálo mě to spoustu nervů a peněz, ale nakonec jsme ve středu fakt do tý Anglie vyrazili ve složení: Vilma Kracíková s přítelem (nebo jak to mám sakra napsat?) Toníkem a jejich maliňákem Dargem, potom Jitka Kašparová , která chová takový ty divný nízký psy s velkejma stojacíma ušima a krátkejma nohama, neboli velškorgi cardigany:) Jitka se jela pouze podívat a jsem ráda, že jela zrovna ona. Skvěle jsem spolu pokecaly a byla tak hodná, že mi pomohla se všema těma krámama, který jsem kvůli tomu našemu vystavování sebou táhla. Nevím, jak bych to všechno pobrala, když mám jenom dvě ruce a Nela 4 nohy.
Cesta byla náročná a neskutečně dlouhá. Veterinární přejímka prošla v Callais bez problémů. Ve čtvrtek jsme se s Jitkou stihly i cournout po Birminghamu. V pátek ráno mi začalo být tradičně špatně od žaludku, snídani jsem musela oželet. Na výstaviště jsme trefili bez problémů. Zaparkovala jsem Nelu na benchi a sledovala posuzování psů. Pak jsem šla do vedlejší haly fandit Vilmě s Dargem. A pak to bylo všechno jako smršť:)
Nebudu napínat. Nelinka ve třídě open zíslala ocenění výborná 2, ve třídě jsme byli celkem 4. A protože fena z chovatelské stanice Shulune (která byla 1. v naší třídě) získala titul CC (Nejlepší fena), nastupovala jsem s Nelou o titul res.CC. Žádné iluze jsem si doopravdy nedělala, konkurence britských a finských psů byla skutečně velká. Nicméné se Nelince podařil skvělý kousek a já jsem málem omdlela štěstím a radostí.
Posudek: 2nd & Rcc, Ajmova’s Int Ch Anabela of Bohemia balada, darker shade of sable with good head patterns, good length of head with two parallel planes, nice stop, good eye, correct shape & size ears that the handler had work to get up, but did succeed to give required expression. Good reach of neck, correct front... & rear, a little high on the leg. Moved really well in all directions;
A ještě trochu statistiky. Výstavy Crufts se zúčastnilo 32 psů KK a 31 fen KK. Nelinka byla tedy druhá nejlepší fena.
Nelinko, ty mě fakt nepřestaneš nikdy překvapovat:)
Podařilo se mi po našem posouzení natočit alespoň výběr Nejlepší feny.
A na stránkách youtube naleznete video z posouzení všech fen, takže i mě s Nelinkou. Ale jsme až na konci, video je hodně dlouhé.:)
překladatelská help linka: Zuzana Coufalová
materiální pomoc a výpomoc: Zuzana Coufalová a Sabina Havlíčková
image and outfit: kolegyně z práce, Erika Pavlíková, Studio Sára
trpělivá a informační linka: Lenka Fránková, Jana Ježková, Zuzana Coufalová,
Pavla Kůsová, Erika Pavlíková,
Zuzana Valníčková
veterinární dozor: Jana Gibová
psychická a fyzická podpora: Guajacuran a Imodium
ohromná výpomoc s krámama a super spolunocležnice a vrba: Jitka Kašparová
poplivání a držení palců: nemůžu bohužel nikoho jmenovat, protože bych na někoho určitě zapomněla a to bych fakt nerada.
Každopádně všem ještě jednou moc děkuji!!!!!
dokumentační tým:Tereza Hilebrantová, Cornelie Lang-Welte (kennel The Fairy Flag’s Kurzhaarcollies),
Vilma Kracíková, Gabriela Filipová
logistika: moji rodičové, České dráhy, Vilma a Toník
- těm patří ten největší dík. Bez nich bych tradičně seděla doma na zadku a sledovala
on-line přenos z Crufta na počítači.
Bylo to hlavně pro Toníka hodně náročné a moc děkuji, že jsme dorazili tam i zpátky domů bez úhony na zdraví a
všichni v pořádku. A škodovčička taky:)
Tak a jsou tu konečně výsledky soutěže PES ROKU za rok 2010, kterou pořádá Klub chovatelů collií a sheltií Praha. Omlouvám se za pozdější uveřejnění, ale chtěla jsem vítězům připravit malé překvápko.
Tímto moc děkuji Erice Pavlíkové, která mi to překvápko pro vás vyrobila. Jestli se vám fotky líbí, můžete je klidně použít a prosím o uveřejnění autora, Erika si to rozhodně zaslouží.
Oficiální klubové diplomy samozřejmě dostanete na členské schůzi, která se bude konat dne 26.3. v Praze.
Gratuluji výhercům a doufám, že příští rok bude hojnější účast.
Dne 23.2.2011 bohužel opustila náš lidský svět sestra Nelinky Abuška (Abigale of Bohemia balada) a odešla za ostatními psími kamarády, kteří zde již s námi také nejsou.
Pamatuji si jako dnes, když jsme se všichni setkali v Sojovicích u brášky Arnolda a jeho páníčků manželů Drdových. To jste byli ještě prckové a pěkně jste tam spolu řádili. Vydrželi jsme si tam všichni povídat až do stmívání a vy jste tam spolu usnuli šťastní a unavení. Později jsme se ještě setkávali na výstavách a občas na nějaké venčící nebo procházkové akci. Vždy jsi byla usměvavé sluníčko, neustálé kroužící a lítací okolo. Vždy ses ke mně s radostí vrhla a chtěla ses mazlit.
Poslední dobou jsem neměla možnost tě vídat, přesto jsme na tebe všichni často mysleli. Samozřejmě i bráška Arnold, který by si s tebou určitě rád zadováděl v lese. Bohužel tvoje záliba v honění ptáčků a kočiček mu to překazila.
Abuško, měj se tam nahoře hezky.Teď už můžeš honit všechny kočky i ptáčky, už se ti nic nestane. A slibuji ti, že si tu tvojí praštěnou ségru budu víc hlídat.
Takhle si budu Abušku pamatovat já:(
Dopsány drobné novinky za únor a aktualizace v Plánujeme.
Na navození jarní nálady jsem vám zase nafotila moje právě kvetouci orchije. Zase jsem si blbec vzpomněla pozdě, takže ostatní už bohužel odkvetly.
Už je to tady, už je to tady! Dneska mě po návratu z práce čekala doma další obálka, heč! Byla až z daleké Anglie, heč! A hádejte, co v ní bylo:) Vstupák na Crufta.
Když se něco nepo....., tak snad fakt pojedeme:)
Jirkovi se podařilo dostat po týdnu na poštu a čekalo tam na nás překvápko. Nelince dorazil diplom s titulem Šampion Slovenska.
Chápete to? Za blbou A4 chtějí Slováci 15 EURo. A to ten diplom fakt pozlacenej není:(
Jak jsem slíbila, tak jsem splnila. Na Zimní závod v obedienci jsem letos přihlásila Nelinku. Bohužel nebylo moc času na trénování, ani mi nevyšlo zajet si zatrénovat do Prahy do haly, tak jsem z toho měla trochu hrůzu.
Z logistických důvodů jsme s Nelinkou vyrazily v sobotu večer do Prahy ke kamarádce Zuzce Coufalové, kde jsme měly přespat. I tentokrát jsme si pocestovaly a zvládly jsme několik dopravních prostředků. Do postele se šlo kolem jedenácté hodiny a já jsem debil nemohla opět usnout. Můžete mi říct, proč já tohle všechno dělám? Prostě jsem ještě v půl druhý byla vzhůru a vstávali jsme ve 4 hodiny.
Do Brna jsme dorazili s předstihem, jenže se začátek závodu trochu posunul, takže jsem měla víc času na lítání na záchod.
Nelinka mě na place moc mile překvapila. Sice tradičně čuměla po vejrech, což uvidíte sami na videu, ale normálně neměla žádnou nulu. Opět sice padlo několik povelu navíc, ale pořád v rámci povoleného limitu.
Při vyhlašování výsledků mě čekalo další překvápko. Nelinka nejenže splnila zkoušku OB-Z, ona jí dokonce udělala na velmi dobře a dokonce se umístila na 3. místě ze 7 závodníků. Byla třetí za maliňákem a borderou, takže tohle fakt udělá radost.
Nelinko, jen tak dál, ale s menším výstavním exhibicionismem, prosím:)
Konečně jsem se dostala k tomu nafotit holky s vodítky, které jsem jim přiobjednala k ručně dělaným obojkům od Aničky Vlčkové.
Musíte uznat, že jim to sluší, ne? Pokud byste měli o nějaké vodítko nebo obojek zájem, určitě můžete Aničku kontaktovat. Mrkněte se k ní do fotogalerie, jsou tam některé z jejích výrobků. Ty čtyřbarevný jsou fakt nádherný:)
Byť to vypadá, že se nic neděje, tak ono se děje. Pilně po nocích počítám výsledky do klubové soutěže Pes roku 2010, byť jsem s tím chtěla díky dost hnusným okolnostem seknout.
Naštěstí mě to zase přešlo a kvůli lidem, kteří se do soutěže přihlásili, jsem se do toho zase s vervou pustila.
Jestli si myslíte, že máte doma moc hraček, tak takhle rozmazluju holky já. Nebo spíš sebe?:)
Kamarádka Pavlína Šrámková s belgickou ovčačkou Blér (Bloom de Glint de Kawai Kaito) se mi náhodou ozvala, jestli bych s ní nechtěla jet na coursing na sněhu. Super nápad. Na sněhu to musí být nádhera, takže jsem neváhala ani minutu:)
Vyrážely jsme tradičně z Čerňáku, kde jsme měly spycha v šest hodin. Přejímka měla být až do osmi hodin, takže hodina a půl jízdy autem. Cesta utekla rychle, samozřejmě jsme jí celou prokecaly. Mohly jsme si po příjezdu vlézt i se psy do restaurace,ta jsem se rozvnou zahřály čajem. Foukal docela silný nepříjemný vítr, takže se pořadatelé rozhodli závod posunout až na devátou hodinu. Zaplaťpánbů, že jsem byla tentokrát osvícena a vzala jsem si šálu, čepici, podvlíkačky a holkám oblečky:) Ještě jsme měli k dispozici klubovnu, kde hořela kamna a člověk si mohl zadarmo udělat čaj nebo kafe, heč. Holkám jsem tam nastěhovala domeček, aby byly v klidu. Trať byla hned za klubovnou, tak si mohl člověk krásně kontrolovat své pořadí. Sněhu tam teda bylo požehnaně. Nádhera. Trať byla fakt náročná, neb neplatilo, že kdo si zkrátí dráhu a nadbíhá, zvítězí. Kdo si chtěl nadběhnout, vběhl do hlubokého sněhu a dost se tím vysílil. Pavla mi při prvním běhu pomohla vypustit Nelinku. Běžely krásně, akorát Nelinka dvakrát hlavou zapadla do sněhu. Srandistka. Belinka měla docela hezký počet bodů. Vypadalo to nadějně.
Po odběhání prvního kola jsme mazaly na oběd, daly jsme si výbornou česnečku a pak se přesunuly zas dolů do klubovny. Druhý běh vypadal taky nadějně, jenže Bela si chtěla nadběhnout, vběhla v plné rychlosti do hlubokého sněhu. Nevím, jestli tam byla nějaká nerovnost, ale bohužel zakopla a několikrát se převalila přes záda. Docela jsem se vyděsila a ona zřejmě taky. Nelu už se nesnažila doběhnout, to by nezvládla, takže si chytře počkala, až jí Nela nažene zajíce a běžela ho do cíle aspoň zakousnout:) Dopadlo to dobře. Bela měla všechny zuby a kosti v pořádku.
Vyhlášení vítězů bylo stylové i se stupni vítězů. Pavly Blér se umístila ve fenách na krásném 2. místě za čínským naháčem. Nelince se podařilo tentokrát porazit Belinku. Bože, co se to děje?:) Jinak ceny byly krásné, pořadatelé moc ochotní a vstřícní, všechno krásně odsýpalo. Jestli bude možnost, určitě do Sněžníku u Děčína zas vyrazíme:)
Dopsány dvě novinky, jedna smutná, druhá dobrá. A dvě nové akce v Plánujeme.
Náš trnorep africký, kterému jsme říkali Trnik, dnes odešel. Bohužel toto jaro se už neprobudí ze zimování a nebude se ládovat květy pampelišky, které tak miloval.
Pořídila jsem si ho v roce 2002, od své tehdejší kamarádky, která měla zverimex a shodou náhod měla zrovna trnorepa v prodejně na prodej. Měli jsme tou dobou už Dinouška, ale když jsme uviděli dvakrát tak velikého Trníka, nemohli jsem odolat. Věděla jsem, že zverimexy si dávají 100% marži na zvířata. Naivně jsem doufala, že když jsme kamarádky, dostanu na něho aspoň nějakou slevu. Že ho dostanu za nákupku jsem doopravdy nedoufala. Ještě jsem jako blbec koupila nádhernou aromatickou lampu ze dřeva, kombinovanou s nerezem a se skleněnou miskou na olej a dělali jsme si srandu, že je to úplatek na trnorepa. Tato nádhera mě stála 500 Kč. No, bylo mi to nakonec prd platné. Trník mě stál 3.200 Kč plus 500 Kč za aromalampu. V té době se trnorepové na burze pohybovali cenově mezi 1.500 až 2.000 Kč. To jenom taková vtipná humorná vložka na odlehčení.
Trník u nás tedy žil 9 let a dožil se úctyhodného a neuvěřitelného věku 15 let. V zajetí se většinou trnorepové dožívají tak 12 let. Zjistila jsem až po jeho odchodu, kolik mu doopravdy bylo, a že už je to takový kmet jsem vůbec netušila. Proto mě jeho odchod tak překvapil.
V Milovicích jsme Trníka běžně pouštěli po obýváku, kde různě pochodoval a ukrýval se do skrýší za skřině atd. Byl neagresívní, tudíž často sloužil jako předváděcí exponát před návštěvami a dětmi. Většina lidí se ho bála dotknout. Ale on byl fakt úžasný.
Jednou se přihodilo, že přestal kadit. Bohužel koupel ve vlažné vodě nepomáhala. Na internetu jsem našla odborníka na trnorepy a vyrazili jsme s Trníkem do Prahy. Pan doktor mu diagnostikoval zacpaná střeva pískem. Bylo neskutečné štěstí, že byl Trník ochočený a dalo se s ním tedy bez problémů skvěle manipulovat. Pan doktor mu vstříknul do kloaky a do tlamy olej a břicho mu masíroval a snažil se obsah střev vmasírovat dolů. Sondou se mu podařilo nějaký písek odstranit. Náš domácí úkol zněl: masírovat a masírovat. A Trník to kupodivu přežil. Za dva dny se konečně sám vykadil. Měli jsme vyhráno! Písek z terária byl tedy vyhozen a místo něho jsme do terária dali malé kamínky. Ty se naštěstí na žrádlo nenabalovali.
Trníka jsem samozřejmě obrečela, přece jenom to byl také člen naší rodiny. První člen, co odešel po Coreym. Bude mi moc chybět a nedělá mi moc dobře, dívat se na to prázdné terárium.
Trnčo, nastěhujeme místo tebe Dinouška, snad ti to nebude vadit.
V časopisu Pes přítel člověka byly uveřejněny výsledky ze soutěže TOP COURSING RUNNER 2010 neboli První ročník soutěže o neoficiální titul pro všechny, kdo nemohou získat oficiální titul Coursingový vítěz ČMKU. Tuto soutěž vyhlašuje společnost SOF.Anubis, s.r.o. ve spolupráci s přáteli a mediálním partnerem, časopisem PES PŘÍTEL ČLOVĚKA.
Belinka se umístila na 2. místě v krátkosrstých kolích. Loni se umístila v 0. ročníku na prvním místě. Nelinka bohužel nesplnila kvalifikační podmínku - zaběhnutí 3 coursingových závodů, takže se soutěže nemohla zúčastnit. Bohužel jí několik závodů nevyšlo - buď hárala, nebo měla úraz, takže měla odběhány jenom dva závody.
Na slavnostní vyhlašování letos zřejmě nepojedeme. Akce byla přesunuta až na Moravu, kam to máme přes dvě hodiny jízdy autem.
Tak a je to konečně tady. Doporučuji projít si novinky roku 2010 od data 6.8. nahoru. Dopsala ještě nějaké další proběhlé akce a události. Každopádně můžete prošmejdit celé stránky, holkám jsem dopsala i nějaké nové informace a výsledky z výstav do jejich odkazů.
Za překlepy neručím, tentokrát toho bylo jak na román. Pokusím se je postupně opravit.
S ohledem na situaci kolem klubové soutěže Pes roku jsem nějak neměla náladu na nějaký slavení narozenin Nelinky. No, dostala jsem od kolegyně Adély Šimkové vynadáno, že upřednostňuju Belinku a na Nelinu kašlu, tak nezbývalo nic jiného, než po práci rychle mazat do Penny a vymyslet nějakou rychlou improvizaci na dort.
A hlavně bez želatiny, že?
Jak vidíte, dort byl hodně jednoduchý. Konzerva vysypaná a uhňácaná na talíř, obložená dokola suchejma piškotama, pomocí hrníčku udělané kolečko z eidamu, které jsem prdla doprostřed dortu a na to jsem z nějakých psích tyčinek udělala číslici 4. To byl celý zázrak.
Dárek žádný nedostala, protože jsem jí blbec dala všechny dárky už k vánocům. Nelinka nebyla naštvaná a o dort se i rozdělila s Belinkou.
Přejeme Vám všechno nejlepší v Novém roce, hlavně hodně zdraví a spoustu radosti s vašimi miláčky, nejen zvířecími:)
Snad se s některými z vás budu vídat častěji. Letos asi spíše na nevýstavních akcích:) Ráda bych konečně předvedla skryté vlohy Nelinky, které jsem díky výstavám neměla čas rozvíjet:) Takže bacha na nás:)
Nela:
úspěšné vykonání zkoušky OB-Z
oficální získání titulu Mezinárodní šampion krásy, Šampion Rakouska a Český grandšampion
splnění podmínek pro udělení titulu Šampion Německa, Šampion Slovenska a Klubový šampion krásy
získání nominace k možnosti účasti na slavné výstavě Cruft´s na rok 2011
BIS na klubové výstavě, 2.BIG na výstavě v rakouském Welsu
hraní mi na nervy stále přetrvává
žraní látkových utěrek také přetrvává
Bela:
podařilo se jí získat v OB-1 na závodu v Brně 2. místo a v Plzni dokonce 1. místo, je to moje prdelka
2x CAC na klubové výstavě v pracovní třídě
neustálé motání se pod nohy a asistování mi v koupelně bylo na denním pořádku i v roce 2010:)
NOVINKY 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 |