|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jak připravit pejska na výstavu
Když si přineseme domů nový přírůstek v podobě malého štěňátka, nemůžeme očekávat, že už bude vše umět:))) Častým dotazem je jak naučit štěníka čistotnosti. Základem je zavést režim a dodržovat určité zásady. Je třeba si také uvědomit, že štěník nemá do 4.měsíce plně funkční svěrače a tím pádem není schopen vydržet. Já u svého prcka zavedla režim 6 - 12 - 6. V tyhle doby jsem ho krmila. Před každým krmením jsme byli tak 10 - 30minut venku, aby jsem s ním nemusela hned po jídle. A v mezičase chodil do třetího měsíce každé dvě až tři hodiny + jednou až dvakrát za noc, do pátého každé tři až čtyři hodiny bez venčení v noci a od pátého vydrží bez problémů i 8hodin. Dnes v 8měsících vydrží celou mou pracovní dobu tj. od 6:15 do 17:15, ale jakmile přijdu, tak hned vyrážíme ven:o) Velkou výhodou bylo, že jsem byla v tu dobu doma, takže pesan chodil pomalu na každé venčení opravdu ven. Venku vždy přišla pochvala během čůrání i kakání a doma za případné nehody nedostával ani novinama ani vyrácháním čumáčku. Tyhle metody většinou vedou k opaku. Je lepší malé štěndo vychovávat jemně a pomocí pamlsků než silou. Pokud nemáte možnost venčit tak často (jako například já u dalšího štěníka), pak je dobré vymezit pejskovi místnost, kde nehody nevadí - například kuchyň, kde máte dlažbu, koupelnu, chodbu s linem apod. Také je dobré pejska skutečně za tyto nehody netrestat, pokud máte normální pracovní dobu 8,5 hodiny, nemůžete po malém štěněti vyžadovat aby vydrželo. Kraťandy jsou od přírody čistotné a jakmile mohou, snaží se vydržet. Ale jak jsem již psala výše, je třeba uvědomit si, že vydržet celou vaší pracovní dobu zvládnout nejdříve v 8 měsících. Do té doby je dobré smířit se s občasnými nehodami a být mile překvapen, když to pejsek zvládne dříve. Někteří majitelé to řeší naučením pejska na savé podložky, které se dají sehnat ve většině zverimexů případně v lékárnách a zdravotních potřebách jako pleny pod pacienty upoutané na lůžko. Naráží to na jediný problém a to celkem temperamentní povahu většiny KK a jejich potřebu v tomto věku něco kousat, trhat, na něčem se vyřádit....učení musí být opět postupné a za kladné motivace....tj. pejsek začne čůrat, přenesu ho na podložku a chválím....a to opakuji tak dlouho, dokud se nepovede, že tam pejsek jde sám. Opět velká pochvala. Kraťandy chápou rychle a pokud si noví majitelé vezmou týden dva volna aby nové štěňátko zapojili lépe do nového domova a života, je vhodné během této doby natrénovat i toto, protože jakmile se vrátíte do práce, tak pečlivě natrénované venčení jen venku vezme za své. Někdo má výhodu v dobrých sousedských vztazích nebo j schopen zajistit štěníkovi venčení i během jeho pracovní doby. Pak se doporučuje venčit tak po 4 hodinách.
Další časté dotazy směřují k tomu jak naučit pejska poslouchat. Krátkosrstá kolie se cvičí velmi snadno ba řekla bych i sama:)) Samozřejmě to nelze bez vaší pomoci a učení. Správný páníček je ochoten a schopen si s pejskem hrát i cvičit během celé procházky. Ze začátku je třeba naučit pejska slyšet na jméno. Nejdříve si tedy nějaké konkrétní musíme vybrat....pak na pejska často voláme a lákáme ho například na jídlo, hračku, tím, že běháme a neustále jej oslovujeme vybraným jménem. Většina pejsků rychle pochopí, že je tak oslovujeme a začnou na jméno "slyšet". Jakékoli cvičení by mělo probíhat hrou a za pomoci pamlsků. Je třeba štěníka podporovat a nadšeně chválit a ne ho potrestat. Hlavním povelem, který musí prcek umět velmi dobře, je přivolání. Je na vás jakožto majitelích, zda chcete se psem například absolvovat zkoušky, nebo jen chcete, aby poslechl. Pokud to první, učíme pejska povely podle cvičitelského řádu, kterému se později budeme věnovat. Já osobně používám povelu "Ke mně!". Stejně tak můžete v druhém případě používat pocem, pojď honem apod. Hlavní je, abyste pejska naučili, že přijít je pro něj výhoda. Já učila Neldu "přivolávačku" od prvního dne na piškotek a hru. Zavolala jsem ho, sedla na bobek, usmála se a když běžel ke mně, tak jsem ho chválila. A takhle jsem to opakovali nejen při vyhraněných situacích, ale ze začátku hlavně doma a v klidných místech, kde nás nikdo nerušil. Další povely, které psa učíme je sedni, lehni, zůstaň, ve městě třeba i chodník, čekej apod. Pokud budete hledat pomoc a rady na cvičácích, dávejte si pozor, aby vás nenutili do psa kopat, cukat s ním do alelujá apod. Cukání může velmi vážně poškodit hrtan, navíc je pro psa zbytečně stresující, zvlášť malé štendo. Všechno se dá naučit "po dobrém", ale může to trvat o chvilku déle. Avšak pes pracuje s větší chutí. Pokud se vám něco nebude zdát, nebojte se zeptat a nechte si to vysvětlit. A nebude-li se vám to líbit, nedělejte to jen proto, že to někdo jiný používá na jiné plemeno. KK je velmi citlivá a zvlášť jako štendo a nepotřebuje tyto metody výcviku!!!
KK je vhodná k jakémukoli výcviku. Není třeba cvičit s ní tvrdě, velmi rychle pochopí co se od ní žádá. U nás jsou KK zastoupeny v záchranářském výcviku, sportovní kynologii i slepeckém výcviku. Chcete-li s KK provádět výcvik, je vhodné učit jí od začátku potřebné povely. Se štěníkem můžete chodit na cvičák většinou od 3měsíců, jako vhodný termín se určuje půl roku. Osobně si myslím, že s KK je lepší začít cvičit hned, velmi lehce a jen pomocí kladné motivace míčkem, hračkou, pamlskem. Například stopy, štěkání na povel, přivolání můžete učit už 3měsíčního prcka. Samozřejmě je to také zvíře od zvířete...ale rozhodně musíte pesana rozvíjet od mala a nenechat ho růst jak dříví v lese. To ovšem neznamená drilovat se psem výcvik denně hodinu, dvě...spíš lehounce cvičit během procházky, hrát si, honit se....tak abyste z toho měli oba radost. Například během hodinové procházky po parku, lese poli apod...můžete hrou učit aportovat (nejlépe tak, že házíte předmět, pesan ho donese a vy se s ním chvilku přetahujete...aby si nezvykl aportek zahodit před vámi, ale naopak aby ho chvíli držel), zkoušíte přivolání...ale ne tak, že každých pět minut psa přivoláte....prostě jednou za 20minut zkusmo...ve chvíli kdy se nic neděje, aby si to pejsa nespojil s tím, že běží pes, panička mě volá a dává na vodítko....vždycky by měl dostat nějakou odměnu...podrbání, hračku, přetahování o něco, hození aportku, piškotek apod. U mladých zvířat se doporučuje házet předmět za sebe s roztaženýma nohama, aby pes přiběhl rychle a mohl vás podběhnout. My jsme to učili na změnu polohy těla...ve chvíli kdy Nelda slyšel na jméno a chtěla jsem ho přivolat, tak jsem zapískala, zavolala jméno a povel ke mně a jakmile se pesan otočil a podíval se na mě, tak jsem si dřepla na bobek a usmívala se...u nás to zabíralo nejlíp.
Většina z nás by určitě měla radost, kdyby jeho pejsek byl ten nejlepší. Dá se říci, že takovéto ocenění můžeme získat na výstavě psů, kde jsou posuzováni jedinci našeho plemene v několika třídách, rozdělených podle věku(dorost, mladí, mezitřída, otevřená, veteráni), dřívějších ocenění(šampióni) a pracovních zkoušek(pracovní třída). Vždy jsou rozděleni na feny a psi. Psi chodí jako první, postupně podle tříd - nejdříve dorost, pak mladí, mezitřída, otevřená, šampióni, veteráni. To samé u fen. Posuzuje rozhodčí, který by měl mít k danému plemeni potřebné znalosti standardu, pohybu apod. Většinou potkáte na výstavách ty samé rozhodčí, zvlášť když jezdíte často. Přesto můžete u jednoho a toho samého získat jednou výborné ocenění, jindy budete poslední. Vše záleží na předvedení psa, jeho kondici a taky samozřejmě na momentální náladě pana rozhodčího - jsou to taky jen lidi. Je slušností pozdravit, když vejdete do kruhu poprvé (myšleno v případě, že předvádíte více psů v jeden den u jednoho rozhodčího), usmívat se a chovat se slušně. Není moc vhodné rozhodčím odmlouvat, jen si to tím zhoršíte. Vyslechněte si jeho názor, můžete doplnit příčinu dané vady, chyby pohybu apod., ale rozhodně se nedohadujte o umístění. Ještě jedna velmi velmi důležitá věc...hlídejte si pořadí v kruhu, je-li vás tam víc. Na začátku dostanete přidělené číslo a to máte v kruhu nalepeno nebo přišpendleno k oděvu na stehně nebo hrudi, tak aby bylo vidět. Bohužel se může stát, že zapisující človíček se nekoukne jestli jste seřazeni správně a už mohou vznikat první problémy, protože podle čísla bude titul připsán někomu jinému. Na výstavy je třeba se hlásit většinou dva a někde i víc měsíců dopředu. Je dobré stíhat první uzávěrku, neb je někdy o dost levnější. U fen je dobré mít výstavy naplánované mimo hárání, protože s háravkou na výstavu nesmíte. Stejně jako se psem nemocným či březí fenou v druhé fázi březosti. Před výstavou je nutné nechat psa prohlédnout u vašeho veterináře, zda je zdráv a vet vám dá do očkovacího průkazu či Europassu razítko a podpis, že pes je zdravý. Toto nesmí být starší tří dnů a bez tohoto a řádného očkování vztekliny, vás na výstavu nemusí pustit. S sebou vemte nejlépe sedátka, deku nebo pelíšek pro pesana, vodu, něco na zub a nějaké pamlsky do kruhu. Ještě pár dokumentů s informacemi k výstavám: Výstavní tituly a podmínky šampionátů
Jak připravit pejska na výstavu Základem je zase trpělivost. Podstatou výstavního předvedení je výstavní postoj a běh. Dále si pejsek musí nechat prohlédnout chrup a tělo včetně varlátek u psů. S nácvikem postoje nebo lépe řečeno stáním na místě začínáme tak kolem 5. měsíce, ale klidně i později, podle temperamentu štěněte. Někdo doporučuje učit to pejska od začátku na výstavním vodítku, někdo jej to učí ve volnosti nebo na normálním vodítku. Já jsem s Neldou začínala v 5.měsíci ve volnosti, když jsme byli na procházce. Ze začátku jsem po něm chtěla jen aby vydržel určitou dobu stát a koukat na mě nebo hračku, nebo pamlsek, když stál, chválila jsem ho slovy: hodný zůstaň, nebo hodný postoj apod.....doba se postupně prodlužovala. Začínali jsme na cca 3 vteřinách a prodlužovali do dvou minut. Ve chvíli, kdy už jsme zvládali stát na povel (někdo používá stůj, zůstaň, postoj apod.), tak jsem učila Neldu aby se nechal prošahávat - takže pejsek stál, já jsem ho obešla nebo překročila a rukama jsem mu přejížděla po hřbetě, na nohy, na varlátka, hlavu, prohlídla jsem mu oči, uši, vzala do ruky ocas apod....když stál, tak jsem ho celou dobu chválila. Nakonec odměna pamlskem a volno a hra s míčkem, klackem nebo se jen tak honit....prostě psovi se to nesmí znechutit. Postupně je možno začít psa rovnat - tzn. upravit mu například přední nohy, aby je měl rovně vedle sebe. Na to se používá taková finta - pes se uchopí rukou mezi předníma nohama, nadzvedne se do takové výška, aby měl nohy na zemí (stačí kousek) a znovu se postaví. Tím by se měly nohy dostat vedle sebe a pak se upravují zadní také vedle sebe. Při úpravě postavení zadních nohou nesmíme zapomínat, že psovi se musí stát pohodlně a co nejpřirozeněji. Proto zadní nohy nenatahujeme příliš dozadu (zvlášť u mladých zvířat), ale jen je srovnáme vedle sebe (viz.obrázek). Moje chovatelka mi kdysi napsala, že správně rostlý pes se postaví do postoje sám a stačí maximálně srovnat nohy vedle sebe a musím říct, že Nelda od určitého věku skutečně nemá problém. Také je prý nejlepší nechat psa postavit z běhu.
Na Obrázku vidíte Buddyho Krásná Louka ve výstavním postoji.
Hárání je přirozený proces, kterým si projde každý majitel fenky. Většina fen hárá dvakrát do roka, u velkých plemen, některých primitivních a například československého vlčáka jednou ročně. Pokud je fena v dobré kondici, má dostatek potravy a není vystresovaná, hárání proběhne většinou pravidelně po 6ti měsících. K posunu může dojít vlivem počasí, stresu, nemoci, hladu apod. Hárání většinou trvá 3 týdny, ale i to se může fenka od fenky lišit. S háráním úzce souvisí krytí fenky a následná péče o štěňátka. Obecně se za nejlepší čas k nakrytí považuje 12.-14.den od začátku hárání. Začátek hárání se většinou bere ode dne, kdy nalezneme první krvavé kapičky. Krycího psa je dobré mít vybraného dopředu, případně i náhradníka, kdyby se u toho vybraného něco nepovedlo. Pro první krytí doporučuji použít zkušeného psa, tj. psa, který už někdy kryl. Krycí pes a fena by měli být typově podobní, není dobré dávat na drobnou fenku mohutného velkého psa, při malém počtu štěňat pak hrozí, že ta budou velká a porod bude komplikovaný. Také není dobré na fenu s krátkým rámcem dávat dlouhého psa a apod. U některých fen je nutné určit nejlepší den pro nakrytí u veterináře. I když zkušení chovatelé říkají, že nejlepší den k nakrytí si určí zkušený krycí pes sám. Bohužel asi většina z nás nemůže mít oba "dočasné manžele" celé hárání pospolu, takže musíme určovat nejlepší termín sami. Průběh krytí je asi těžké popisovat - mělo by dojít ke svázání tj. pes naskočí na fenu, spojí se a jeho topořící tělísko umístěné cca v zadní části penisu se ztopoří natolik, ze z feny nemůže vyklouznout (pokud je i fena fyzicky normální). To je třeba si uvědomit i pro případné nežádoucí krytí....dokud neochabne ztopoření, může dojít při násilném rozdělování psa a feny k vážným poraněním obou. Doba svázání je různá. Krytí by se mělo zopakovat nejlépe ob den.
Pokud při krytí proběhne vše dobře a dojde k nakrytí fenky, můžeme si ověřit březost po 28.dni od krytí. Na ultrazvuku je možné odhadnout i počet štěňat, ale většinou u početnějších vrhů není tento odhad přesný. Březost trvá většinou 63 dnů, u prvorodiček může trvat o pár dnů déle. Porod je zakončení březosti. Nejlepším znakem blížícího se porodu je snížení teploty fenky. Většina z nás ale fenku asi během březosti neměří, takže jako vnější projevy se dají použít zvýšená nervozita fenky, hrabání, lehání, příprava pelechu, sledování břicha, hekání, nežravost, nechuť jít ven nebo být sama. Mezi jednotlivými štěňaty může být i několikahodinová mezera, pokud by fenka do 8 hodin od 1.štěnda neporodila další a věděli byste, že tam je, je nutné vyhledat veterináře, aby vše zkontroloval a případně zasáhl. Fenka bude instinktivně vědět co dělat...případně jí pomůžete.....například při vybalování štěníků z placenty, zaštípnutí pupeční šňůry, jejich sušení a přikládání k cecíkům. Je dobré placenty fence odebírat, nenechat jí je sežrat, abyste mohli zkontrolovat jestli vyšla placenta celá a nezůstal kus lůžka na děložní stěně. Po ukončení porodu nechte fence dvě tři placenty sežrat, pomáhá to nastartovat kojení a péči o štěníky. Ale není dobré to přehnat, fenky mívají po přílišném množství placenty průjmy. V případě, že by některé lůžko nevyšlo celé, je dobré udělat následující den po porodu sono a zkontrolovat stav dělohy. Fenka se po porodu bude několik dní čistit, tj. budou z ní vycházet kousky placenty, tmavá krev apod. Štěníci by měli být po porodu pohybliví, chtít baštit a hýbat se.Měli by se sami snažit dostat k cecíkům a napít se. Pokud by se jim to nedařilo, zkuste je k cecíku přiložit. U početných vrhů je dobré štěníky při krmení hlídat, aby se dostalo na všechny. Případně je třeba je přikrmovat, aby to matka zvládla. Radikálním řešením je umělé snížení počtu v případě ohrožení života matky, případně pokud se narodí štěně postižené, je nejlepší je nechat veterinářem utratit. Štěníci se rodí slepí a v prvních týdnech snaží se hlavně nabaštit a dobře vyspat. Od třetího týdne můžete začít přikrmovat tuhou stravou - nejlépe masem s zeleninou apod. v poměru 2 díly masa na 1 díl přílohy či zeleniny. Vajíčka se doporučují pouze vařená a nejlépe jen žloutek. V těchto počátcích je dobré stravu nasekat nadrobno nebo rozmixovat, mimina ještě nemají zuby na kousání masa. Přikrmovat můžete i 6x denně, já krmila od začátku 3x denně, v mezičase měli otevřený mléčný bar u mámy:))) Od třetího týdne začínají být aktivnější, lezou, zkoumají okolí, snaží se vylejzat z bedny apod.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
