Ricky, Rikísek

* 1992 - † 2006

Ricky byl dlouhosrstý jezevčík mahagon, kterého jsem poznala v době, kdy jsem při škole pracovala v útulku v Dolních Měcholupech. Byl v útulku celkem dlouho, odebrán z rodiny pro agresivitu v 5letech, majitele pokousal po té, co se majitel rozhodl posadit do křesla, kde zrovna odpočíval Ricky....jakožto šéf svého podřízeného člena smečky řádně ztrestal....odměnou mu bylo umístění do útulku. Byl osobnost jak už to tak u jezevčíků bývá. Poznala jsem ho v době, kdy byl nemocný se zádama a pobýval místo v kotci na přípravně, protože mu nedělalo dobře vyskakovat na pelech a pokud měl pelech na zemi, tak snadno prostydnul. Když jsem ho potkala poprvé, byla jsem upozorněna, že když se rozhodne, že mě nepustí ze dveří, tak to nemám nijak zkoušet a raději to obejít přes pavilony, protože Ricky hlídal jen dveře do chodby. Skutečně byl oříšek odejít, když se Ricky rozhodl, že se nikam nejde....byl schopen tak rychlého útoku, který by nikdo od tohoto skoro desetiletého psa nečekal. Když mě donutil odejít přes pavilony potřetí, tak jsem se zdravě nakrkla. Přeci nebudu ustupovat nějakýmu psovi, zvlášt když je asi tak 20x menší než ten můj divoch doma, kterému byl povahově hodně podobný. Zřejmě měli s Berrym podobný osud a podobně neschopné předchozí majitele. A tak jsem začala s Rickym cvičit naprosto základní poslušnost. Obyčejné sedni, zůstaň byla pro Rickyho naprosto dokonalá zábava. Byl tak happy, že se mu někdo věnuje a pracoval tak ochotně, že jsem nechápala, jak tohohle psa mohl někdo tak zkazit. Nakonec jsme se dopracovali k tomu, že při odchodu ležel poklidně na pelíšku a věděl, že za chvíli přijdu. Když jsem odcházela večer, tak občas ještě seděl u dveří a koukal, ale stačilo ho zavolat na místo, dát mu zůstaň a odměnit ho piškotkem a byl hodnej. Když se útulek zavíral, Ricky byl určen kvůli povaze a věku na utracení. A tak jsem si ho vzala na kolej. Bohužel spolubydlící, byť předtím souhlasila, začala mít problém a nakonec mě donutila Rickymu sehnat jiný domov. Odvezla jsem ho k panu Vávrovi do psího hotelu, kde se stal nejoblíbenějším mazlíkem a odkud si ho následně vzala starší paní do domečku se zahrádkou. Dožil se krásných 14let v příjemném domově, kde mohl kdykoli na zahradu nebo domů.


Zpět na Vzpomínáme



Optimalizováno pro Internet Explorer a Mozilu Firefox